„Albánský lid se na cestu dějinami vydal se šavlí v ruce“

Analýza historického příběhu socialistické Albánie

Abstrakt

Historický příběh Albánie, vybudovaný v období od druhé světové války do počátku 90. let 20. století a vycházející z marxisticko-leninské teorie o materialistickém pojetí vývoje lidské společnosti, nabídl albánským čtenářům dosud nejpropracovanější zpracování národních dějin. Ruku v ruce s úsilím autorů o vědecké zpracování obsahují syntézy některé těžko vědecky ověřitelné představy, které ale byly důležitými zdroji národní identity. Jednalo se především o téma původu Albánců a jejich autochtonnosti. Albánský historický příběh plnil významnou legitimizační úlohu pro vládnoucí elitu, a to zejména po rozchodu s dosavadními spojenci. S narůstající mezinárodní a ekonomickou izolací země se albánské dějiny silně nacionalizovaly a interpretace minulosti posloužila k ideologickým výpadům proti nepřátelům země. Ukázala jasnou tendenci hledat v minulosti analogie s aktuálním vývojem a využívala těchto analogií ke stabilizaci mocenské pozice vládnoucí elity a k mobilizaci společnosti.